Často chce někdo v mém okolí
poradit při výběru nového mobilního telefonu a nesčetněkrát hraje významnou
roli při rozhodování právě fotoaparát. Bohužel se lidé řídí mnohdy jediným
parametrem, který výrobce vždy hrdě uvádí, tedy počtem megapixelů.
„Proč tenhle, když má jen 8 megapixelů? Nebude líp fotit tenhle, kterej
má 13?“
Nejdříve je nutné si uvědomit, co
nám tento údaj říká. Počet megapixelů totiž určuje jen to, jak rozměrově veliká
bude výsledná fotografie. Čím více
megapixelů, tím větší fotku dostaneme. To je celé. Možná si řeknete:
„No dobře, ale větší fotka přece musí mít víc detailů.“
Logický argument zde naráží na
několik věcí. Pokud má výsledná fotografie mít skutečně 13 MPix, její velikost
by měla být v řádu desítek megabajtů, aby za něco stála. Takových
fotografií bychom ale nemohli vyfotit mnoho a naráželi bychom na nedostatek
místa v úložišti. Telefony (i digitální fotoaparáty) tak každou fotografii musí
datově zmenšit, tedy zkomprimovat. A právě agresivita tohoto tzv. post
processingu určuje, jak detailní bude výsledná fotografie. Čím více komprese, tím méně detailů.
Míru detailů, ale i třeba ostrost
fotografie, ovlivňuje také digitální šum. Tento jev je z velké části
důsledkem velikosti použitého snímače. Snímací čip, který zachytává obraz,
nalezneme za objektivem. Aby se fotoaparát do telefonů vešel, je použit
skutečně mini snímač, který ale musí obsáhnout ohromné množství pixelů. A zde
platí jednoduché pravidlo – čím více
pixelů se musí vejít do snímače, tím
vyšší je pravděpodobnost šumu na výsledné fotografii. Výrobci ale hrají na
marketingovou strunu a předhání se v počtu megapixelů, což má často za
následek nevýrazné a zašuměné fotografie. Můj současný telefon např. disponuje
fotoaparátem o 6,7 megapixelech a fotí lépe, než telefon předchozí, který se
chlubil 13 megapixely.
Dalším často přehlíženým
parametrem, který ale výrobci pomalu začínají uvádět, je světelnost objektivu,
která nám zjednodušeně říká, kolik světla postačí, abychom vyfotili dobrou
fotografii[1].
Čím méně, tím pochopitelně lépe. Tento údaj nalezneme na objektivech
fotoaparátů jako clonové číslo ve tvaru např. f/1:2,9-5,6. U mobilních telefonů
je v propagačních materiálech (na objektivu ho opravdu nehledejte) clonové
číslo psáno jednodušeji, např. f/1,9. Čím
nižší hodnota, tím lépe se fotoaparát popasuje s nedostatkem světla, např.
v interiéru.
Dalšími faktory ovlivňujícími
výslednou fotografii jsou samotná nastavení fotoaparátu a jeho další funkce –
korekce expozice, vyvážení bílé, HDR apod. Ne každý telefon má automatiku
nastavenou vhodně, avšak moderní smartphony umožňují uživatelská nastavení,
takže pokud se vám bude zdát, že má vaše fotografie třeba modrý nádech,
pohrajte si s vyvážením bílé, jas upravíte korekcí expozice atd. Výčet
vlastností a funkcí fotoaparátu naleznete většinou na stránkách výrobců.
Jak jsme viděli, problematika
mobilního focení je daleko komplikovanější a neomezuje se na jeden údaj. I
tento článek obsahuje jen zlomek důležitých informací. Jak si tedy vybrat?
Nehleďte jen na megapixely, podívejte se na pořízené fotografie, nebo si zkuste
najít třeba nějakou tu recenzi. Pokud máte možnost si zařízení vyzkoušet osobně
třeba na prodejně nebo u kamaráda, jedině dobře. I zde platí, že za málo peněz
většinou málo muziky, pokud se na něčem u mobilů musí ušetřit, nezřídka to je
právě fotoaparát. Na českém internetu však nalezneme několik kvalitních
serverů, které se na mobily zaměřují[2],
vydávaje pravidelně mnoho recenzí na telefony levné i dražší. Doporučuji
navštívit.
[1] ve skutečnosti
se jedná o poměr ohniskové vzdálenosti a průměru vstupní pupily vyjádřený v
milimetrech
[2]
mobilenet.cz, smartmania.cz, mobilizujeme.cz
